Sbírám, sbíráš, sbíráme
Začíná to nenápadně. Rádi čtete, a tak si knížky nejen půjčujete v knihovně, ale začnete si je i kupovat. Nejspíš chodíte teprve do školy, a tak nemáte peněz na rozhazování, proto jsou pro vás knížky pořád vzácností. Jenže časem vám začnou přibývat, až se jednoho dne při stěhování divíte, jak je to možné, mít tolik těžkých banánových krabic. Ono takový Umberto Eco by mohl vyprávět: :-)
https://www.youtube.com/watch?v=UoEuvgT1wBs
A tak si pořídíte knihovnu, potom větší. A najednou zjistíte, že se vám před ní dobře sedí a kouká na všechny ty nádherné hřbety knih. Relaxace sledováním knih, ta nejuklidňujícnější ze všech. Pak vám třeba taky dojde, že všechny ty knihy s přibývajícími povinnostmi a ubývajícím časem asi nemůžete nikdy přečíst, leda byste pár let nepracovali nebo se vzdali veškerých ostatních aktivit. Japonské slovo "tsundoru" tuto mozkovou činnost přesně označuje, znamená zhruba právě hromadění knih, které nemůžeme nikdy přečíst a stav pokory před lidským věděním, které nemohu nikdy celé obsáhnout, natož abych mohl pochopit, co všechno se skrývá za ním neobjeveno a nepochopeno.
Nejde tedy v našem případě spíše o bibiliomanii, tedy jakési chorobné nutkavé sbírání knížek, o kterých ani nemusíme být přesvědčení, že je někdy přečteme, ale sbíráme je prostě proto, abychom sbírali? Psychiatrie přichází s pojmem kompulzvního (nutkavého) nakupování, které může pramenit z jiných psychických potíží, například z deprese, ve které člověk nakupuje, aniž by počítal peníze. Může pocházet i z jisté sociální deprivace, tedy chorobného osamění, protože takový nákup přináší chvilkový pocit euforie nahrazující zdravé způsoby získávání příjemných pocitů. Nakonec se může jednat i o klasickou závislost, kterou je potřeba léčit, ovšem já se léčit zcela jistě nepotřebuji 😃
Ono totiž nakupování a hromadění knih může mít i jiné mnohem příjemnější důsledky. To se takhle jdete projít okolo jednoho nejmenovaného antikvariátu ve Spálené a tu si zničehonic všimnete, že ve výloze se prodává to stejné vydání prvního dílu Harryho Pottera, které jste si koupili jako dítě a které vám teď leží na poličce ve skříni. A na oné knížce ve výloze je cenovka se třemi nulami.
Další známý příklad, hlavně pro znalce začátků české fantastiky u nás. Takové knihy Jiřího Kulhánka, modly a barda oboru, ke kterému se každý začínající autor chce alespoň trochu přiblížit, se dnes prodávají za částky vpravdě astronomické. Autor totiž zakázal jakýkoliv dotisk kteréhokoliv díla, takže ta nejznámější a tudíž nejcennější Cesta krve, tedy jeden její díl, se může dnes prodávat i za 50.000,- v českých na stole, a to už stojí za nějakou tu slzičku, nemyslíte. V mém případě především proto, že jsem celou svou sbírku tohoto autora včetně nejnedostupnějších kusů v čase finanční krize roku 2009 rozprodal za pouhý zlomek této částky. Rval bych si vlasy, kdybych je měl. Inu, běžte si raději prohledat knihovničku, jestli se tam bráchovi nepovaluje zlatý poklad. Ono ani takový jeho pokračovatel František Kotleta se dnes neprodává zrovna za málo
A tím se od prostého sběratelství knih dostáváme k jeho nejvyšší specializované formě, tedy takzvané bibiliofilii. Rozdíl oproti náhodnému zhodnocení či (s)prosté spekulaci na cenu spočívá v jeho primárním účelu. Bibliofil miluje knihy a miluje jejich krásu, ať už duchovní, estetickou či historickou. Bibliofil sbírá vzácné či krásné knihy pro jejich krásu, ať už řemeslného, grafického typografického či dalšího zpracování, či pro krásu duchovní, tedy pro to, co v sobě nesou za moudrost, jak vzácné jsou myšlenky, které zachycují či jak vzácné je jejich dochované vydání, které mohlo vzniknout či se dochovat v pouhých jednotkách kusů.
Je tedy s podivem, že je trh se vzácnými tituly v Česku tak malý, až se musí řada knihkupců a antikvářů soustředit na trh německojazyčný, kde je poptávka po vzácných tiscích mnohem větší. Přitom s naší bohatou středoevropskou historií bychom se mohli soustředit nejen na českou a slovenskou literaturu, ale i německy psanou, francouzskou a klidně i italskou bibliofilii.
Nejdražší prodanou knihou na světě se stala v roce 2017 Kniha Mormonova, tedy "pouze" rukou přepsaná kopie originálu, která stála jejího kupce závratných 35 milionů dolarů, tedy přes 700 milionů korun. Ovšem ani Leicesterský kodex Leonarda da Vinciho za necelých 31 milionů dolarů či kniha Ptáci Ameriky (!!!) za 11,5 milionů dolarů nebyly zrovna zadarmo. Oproti tomu nejdražší česká kniha zachycující fotografie Muchovy Slovanské epopeje se prodává bratru za 300 tisíc korun. No, nekupte to.
Mimochodem věděli jste, že existuje Spolek českých bibiliofilů (https://spolekceskychbibliofilu.cz/)? Pro inspiraci doporučuji také sledovat třeba facebookový profil Helmuta Sternenhocha, sběratele a milovníka knih. No a pak taky každý lepší antikvariát snažící se dosáhnout svého jména má sekci bibliofilie. Ovšem pozor, abyste se nenachytali. Prodávají se tam různá díla a pro laika či nadšeného amatéra může jít o podobně investované peníze, jako pro kupujícího Bitcoinu.
Na "odlehčení" na závěr mohu doporučit zábavný, i když horrorově laděný film o jednom takovém vzácném tisku s Johnny Deppem. Film se jmenuje Devátá brána a určitě ho můžu doporučit všem milovníkům a sběratelům knih, aby věděli, co je může jednoho dne potkat ;-)