Nezvěstný Franz Kafka

Na úvod se musím přiznat, že jsem román Amerika či Nezvěstný zatím nedočetl. Možná jsem si pro četbu Kafky zvolil špatnou první knížku, nepočítám-li Proměnu, možná jsem něco přehlédl, ale tato kniha mi přijde mimořádně špatná.

Autor nedokáže vytvořit psychologii postav. Všechny postavy se podobají náčrtům, které ani nezůstaly nedokončené, ale měly být právě takové. Nemají žádné motivy, jejich chování nemá žádné příčiny ani následky.

To, že pro popis amerických reálií čerpal z četby, mu může vzhledem k autorově záměru být snad prominuto. Exagerace veškerých proporcí, fantaskní industrializace prostředí dovedená ad absurdum může být pokládána za tvůrčí záměr, jako snaha zpodobnit svět očima hlavní postavy, která vše vidí poprvé a může jí to přijít zahlcující. Jenže jí to nepřijde! Nepříjde jí nikdy nic! Nemá city, nemá pocity, nemá motivy, nemá v sobě nic. Je prázdnou schránkou, dehumanizovaným robotem, který jde vstříc tomu, co je před ním, aniž by pro to sám cokoliv udělal.

Můžete namítnout, že v tom je přeci Kafkova genialita, ve vytváření absurdních prostředí, absurdních postav, nepochopitelného a netečného světa. Já se ovšem obávám, že je za tím spíš autorovo neumětelství. Snad kdyby román dokončil, mohli bychom vědět, jaký byl jeho záměr, co mělo z děje vyplynout. Takto nevíme nic než to, že už snad ani dál číst nechceme.

Jsem zvědav na Proces, jsem zvědav na Zámek, na které se vrhnu, až trochu odezní má nechuť marnit čas nenaplňující zbytečnou četbou, protože zatím stále doufám, že aspoň zde naleznu to, proč celý svět mluví o kafkárně jako synonymu něčeho nesmyslného. Protože pro mě je především nesmyslný tento román.